Maturovala na Katolickém gymnáziu v roce 2004.
"Všechny moje cesty a zážitky mě formovaly jako antropoložku, hudebnici, fotografku a producentku."
PO ABSOLVOVÁNÍ STUDIA NA KATOLICKÉM GYMNÁZIU JSI ZAČALA HODNĚ CESTOVAT. KAM TVÉ CESTY VEDLY A CO VŠECHNO SI MĚLA MOŽNOST POZNAT?
Týden po maturitě jsem odjela do Anglie, kde jsem chtěla původně studovat, ale kvůli placenému studiu vysokých škol a složité situaci na trhu práce tehdy jsem tuto možnost nakonec vzdala. Proto jsem se rozhodla po létě stráveném na anglické farmě odjet a absolvovat studia v ČR. Starší bratr mne tehdy vzal na dovolenou do francouzské alpského turistického střediska Chamonix, a to bylo poprvé, kdy jsem navštívila toto místo.
CO JSI DĚLALA POTÉ?
Z Francie jsem se vrátila domů a podala jsem přihlášku na Fakultu humanitních studií na Karlově univerzitě v Praze, kam jsem byla následně přijata.
NECHYBĚLO TI ALE CESTOVÁNÍ, KDYŽ SES ROZHODLA STUDOVAT V PRAZE?
Vždycky jsem chtěla cestovat a poznávat nové kouty světa a jazyky. Proto jsem léto před nastoupením na vysokou školu odletěla do Connecticutu, kde jsem strávila 4 měsíce. Na tento pobyt mě doporučila tehdejší ředitelka Katolického gymnázia paní Eva Hortová. Zde jsem bydlela v rodině, kde jsem hlídala děti. Na místní vysoké škole jsem absolvovala letní kurz, díky kterému jsem zažila například kayaking na moři a získala celoživotní přátele. Díky rodině jsem měla možnost mnohokrát navštívit New York. Bylo mi dvacet a viděla jsem svět, který fungoval úplně jinak, než male město Třebíč. Hrozně mě to bavilo a inspirovalo. Ten pocit mi vydržel dlouho.
JAKÉ BYLY TVÉ POCITY? ROZUMĚLA SIS S MÍSTNÍMI LIDMI A RODINOU, VE KTERÉ JSI BYDLELA?
S rodinou jsem si rozuměla velmi dobře, dokázali ocenit moji práci s problémovými dětmi. Z toho důvodu jsem se do Ameriky vrátila další léto znovu, tentokrát do Washingtonu D. C. Tudíž jsem měla možnost procestovat celé východní pobřeží. Americká kultura ve mně zanechala velice silný dojem. Jejich důraz na tvrdou práci a zaměření na rozvoj osobních dovedností mi byl sympatický a motivoval mě do začátku mých studií.
PO ÚSPĚŠNÉM DOSTUDOVÁNÍ HUMANITNÍCH STUDIÍ JSI ZAČALA STUDOVAT APLIKOVANÉ PRÁVO. CO TĚ K TOMU VEDLO?
Chtěla jsem i praktické vzdělání a rozvíjet svoji osobnost po všech stránkách, proto jsem se věnovala kromě práv i antropologii, hudbě, produkci a sportu.
KDYŽ JSI ZMÍNILA HUDBU A SPORT. ZAPOJILA SES DO MNOHA ZAJÍMAVÝCH PROJEKTŮ SPOJENÝCH S HUDBOU. CO VŠECHNO TO OBNÁŠELO? CO TI TO PŘINESLO?
Seznámila jsem se s lidmi, kteří dávali muzikantům možnost natáčet videa a publikovat je po celém světě. Byl to projekt BalconyTV, který pochází z Irska. Přišlo mi to mi velice inspirativní a kreativní. Proto jsem jim začala pomáhat a zapojila jsem se jako producentka. Věnovala jsem se tomu rok až do konce studií. Zároveň jsem založila svoji vlastní kapelu a psala svoji vlastní hudbu. Mám ráda akustické nástroje a folkový styl. Po dlouhém období tvorby jsme nakonec jako kapela Heartbeat měli možnosti vystupovat na festivalu United Islands a po pražským scénách. S kluky z kapely jsme dodnes nejlepší přátelé. Hudba mi dala hrozně moc, ukázala mi, jak je důležité vystoupit ze sebe, svých obav a nebát se lidem zazpívat upřímně o svých ztrátách a nálezech. Lidé mi po koncertech začali vyprávět, jak se jich moje texty dotkly a jak v nich našly své vlastní příběhy. Otevřelo mi to oči v tom, jak jsme si všichni blízcí a jak je důležité svoje pocity sdílet. Každá příležitost zpívat pro mne je úžasný zážitek.
JAKÝ BYL TEDY HLAVNÍ ÚČEL STUDIA TĚCHTO DVOU ŠKOL A KAM TĚ TO NASMĚROVALO?
Hlavním účelem bylo pracovat na sobě a zároveň rozšířit svoji kvalifikaci tak, abych měla velkou svobodu a možnosti pracovního uplatnění. Jeden z lidí, kteří mě pozvali na pracovní pohovor, mi jednou řekl zajímavou věc a to, že se jim líbí, jak mám “špinavé prsty” a vyzkoušela jsem si od všeho kousek. Mě opravdu baví pracovat s lidmi a být kreativní. Proto se ráda věnuji projektům od hudby přes produkci až po byznys. Po studiu dvou vysokých škol jsem ale pořád měla před sebou jednu výzvu. Abych mohla dokončit studia antropologie, chtěla jsem realizovat antropologický výzkum. Takže jsem odjela do Chamonix, kde jsem vypracovala diplomní práci na téma Migrace životního stylu v Chamonix. Díky tomu, že se práce zabývá úplně novou problematikou, bude vydána knižně v letošním roce Karlovou univerzitou. Nebavilo by mě napsat diplomovou práci jen tak, aby skončila na poličce v knihovně. Nechtěla jsem ani být jeden z těch mladých lidí, kteří cestují za zážitky, ale nikdy za sebou nic nenechají. Cítila jsem potřebu ponořit se hlouběji a místo, kde jsem cestovala, jsem chtěla poznat opravdu do hloubky. Tak jsem využila studií a napsala o místě svého pobytu práci, díky které se teď můžu zapojit do nejnovějších problematiky migrace v globalizovaném světě a která mi dala možnosti dalšího uplatnění, které by mi nikdo předtím neukázal.
CHTĚLA BYS V TOM POKRAČOVAT?
Ano, ráda bych se věnovala studiu migrace životního stylu na místech jako je Patagonie, Bali a podobně. Láká mě pokračovat na doktorátu a využít svých znalostí jako odborník. Všechny moje cesty a zážitky mě formovaly jako antropoložku, hudebnici, fotografku a producentku. Chci zkusit pracovat na dokumentech a sledovat rostoucí pohyb lidí, kteří hledají lepší kvalitu života, po celém světě.
KROMĚ STUDIÍ, JAKÉ JSOU TVÉ PRACOVNÍ AMBICE A PLÁNY?
Teď se v Chamonix ve Francii věnuji hudební produkci, jednak zpívám a jednak organizuji večery originální hudby a po zkušenostech z Prahy jsem spustila projekt Balcony TV Chamonix, kterým zprostředkováváme celému světu hudební videa s výhledem na nejvyšší horu Evropy.
Dále mám v plánu uplatnit své kvalifikace v oboru práv, antropologie a hudební video-produkce v Ženevě, které je centrem pro humanitární organizace zaměřené na lidská práva a problematiku menšin a migrace.
NA ZÁVĚR, KDO TĚ NEJVÍCE PODPORUJE A INSPIRUJE V TOM, CO DĚLÁŠ?
Já jsem vždycky byla skvělý tým se svými čtyřmi bratry. Každý z nich se věnuje naplno tomu, co je baví a v čem mají talent. Vždycky byli společně s rodiči první, se kterými konzultuji svoje sny, a kteří stojí při mně. Vracím se z Francie jednou měsíčně domů pomáhat v rodinné firmě, protože být s lidmi, kteří neúnavně pracují na podnikání, na svých dovednostech a znalostech, a na svých vztazích, to je pro mě jedna z nejdůležitějších věcí v životě. Jsem ráda, že stojí při mě v mém úsilí věnovat svůj čas hodnotám, které jsou pro mě důležité, a nenutí mě držet se nějakých společností zajetých kolejí. Díky nim jsem měla odvahu udělat si život přesně, jaký jsem si ho vždy přála v těch nejdivočejších snech, a to pro mě znamená strašně moc. Takové věci si mají lidi vracet. Ve světě si člověk mnohem víc uvědomí, jak velké štěstí je mít velkou rodinu.
MŮŽEME NĚKDE VIDĚT TVOJI TVORBU?
Moji fotografickou činnost můžete vidět na facebooku na adrese https://www.facebook.com/pages/Marie-Zhorova-Photography/1510337899213455?fref=ts, a moji hudební činnost můžete shlédnout na portálu Youtube pod mým jménem.
Zmiňovaný projekt Balcony TV můžete shlédnout na balconytv.com/chamonix
Marie Zhorova Photography
Chat conversation end
Rozhovor připravili Jiří a Přemysl Zhořovi
